Oficiální web Miloše Formana

Další publikace o MF

Vzpomínky předního českého prozaika a překladatele Josefa Škvoreckého na českou kinematografii především 50. a 60. let vznikaly v době jeho exilu v Kanadě, kde Škvorecký mimo jiné přednášel o českém filmu na Torontské univerzitě. Klíčové pasáže věnoval autor také vzpomínkám na Miloše Formana.

Další vydání

Josef Škvorecký:
Všichni ti bystří mladí muži a ženy. Osobní historie českého filmu

Horizont, Praha, Česká republika, 1991

Ve své vzpomínkové knize se Jean-Claude Carrière vrací do bouřlivého roku 1968, kdy poprvé navštívil New York, seznámil se s Milošem Formanem a s Ivanem Passerem a rovněž s kulturou hippies. Poté se s Milošem Formanem plavil do Francie, aby měli klid na psaní scénáře k filmu Taking Off. Ani tam však soustředění na práci nenašli, protože v Paříži právě začínala studentská revoluce a ulice byly plné barikád a revoltující mládeže. Na festivalu v Cannes vládl chaos, filmaři se přidávali ke studentům a celý svátek filmu v květnu 1968 zkolaboval. Forman navrhl cestu do Prahy, která se jevila proti New Yorku a Paříži jako klidné město. V Praze však v těchto dnech vrcholily snahy o obrodu komunistického režimu, tzv. Pražské jaro, které bylo v srpnu 1968 přerušeno vpádem vojsk Varšavské smlouvy.

Známá slovenská dramaturgyně a scenáristka Zuzana Gindl-Tatárová zkoumá formální a vypravěčské postupy hollywoodské dramaturgie posledních desetiletí. Analyzuje jejich vliv na tvorbu Miloše Formana, Quentina Tarantina a Luca Bessona.

Kniha zkoumá estetické, sociokulturní a politické vlivy, které utvářely kariéry a dílo pěti nejvýznamnějších východoevropských režisérů: Andreje Tarkovského, Romana Polanského, Istvana Szabóa, Dušana Makavjeva a Miloše Formana.

Základní publikace o československé nové vlně z pera britského filmového publicisty a historika Petera Hamese byla poprvé vydána v roce 1985, vychází však z Hamesových předchozích textů a studií. Autor nezakrývá, že před „nadměrně subjektivní“ reakcí jej „chránily“ právě překlady textů Žalmana, Škvoreckého a Liehma (z nichž často cituje), ani že některé důležité filmy neviděl a že o nich musel pojednávat zprostředkovaně. Kniha je řazena tematicky (vliv realismu, „formanovská“ škola, experimentální tvorba aj.), ale i generačně. Nesoustředí se jen na hranou, ale také na animovanou a dokumentární tvorbu reprezentovanou především dílem Jana Švankmajera a Karla Vachka. Samostatnou kapitolu Hames věnuje zevrubnému rozboru politicko-společenských kontextů československé filmové historie.

Další vydání

Peter Hames:
Československá nová vlna

KMa, Praha, Česká republika, 2005 (český překlad Tomáš Pekárek)
KMa, Praha, Česká republika, 2008 (český překlad Tomáš Pekárek), druhé rozšířené vydání

Soubor rozhovorů s českými filmaři z let 1964 až 1969 uveřejňovaných průběžně zejména ve Filmových a televizních novinách, měl vyjít v Československu v roce 1969 pod názvem Všichni byli slavní. Z politických důvodů byl však vydán až anglicky v rozšířené verzi v roce 1974 v New Yorku. Publikace vydaná českým Národním filmovým archivem je pokusem o kompilaci všech tří předchozích verzí (původní časopisecké, neuskutečněné knižní české verze a amerického vydání).

Další vydání

Antonín J. Liehm:
Ostře sledované filmy. Československá zkušenost

Národní filmový archiv, Praha, Česká republika, 2001

Soubor 15 tematických statí, v nichž autorka rozebírá konkrétní ztvárnění literárních předloh do filmové podoby. Studie jsou řazeny chronologicky od antických děl přes středověkou literaturu až k literatuře novodobé, jež je dominantou autorčina zájmu. Mezi jinými se seznámíme s filmovým dílem P. P. Pasoliniho, interpretací Zolova Germinalu či Gončarovova Oblomova a s velmi detailním srovnáním tří adaptací Nebezpečných známostí včetně té Formanovy.

Kniha obsahující studie tří renovovaných českých akademiků se věnuje československé filmové nové vlně 60. let. Tvorba Miloše Formana je reflektována v části autorky Zdeny Škapové věnované narativním postupům a vyjadřovacím prostředkům československé nové vlny a také v samostatné kapitole Stanislavy Přádné, která analyzuje jednotlivé filmy Miloše Formana.

Kniha je pokusem o systematický souhrn a kritickou reflexi práce českých filmařů, kteří po neblahých obratech dějin 20. století odešli do exilu. Ve stručném přehledu se tu uvádí antinacistický exil po Mnichovu 1938 a první antikomunistický exil po únoru 1948. Hlavní pozornost je ovšem soustředěna na období po okupaci v srpnu 1968, kdy na Západ odešli nejen renomovaní tvůrci jako Miloš Forman, Ivan Passer, Jan Němec, Vojtěch Jasný nebo Emil Radok, ale také mladší generace, kterou reprezentovali Jana Boková, Bernard Šafařík, Václav Reischl nebo Otakar Votoček.

První kompletní vydání antologie kritické reflexe československých filmů 60. let z pera dlouholetého šéfredaktora měsíčníku Film a doba, který byl hned na počátku normalizace donucen k odchodu do ústraní. Psal jej vědomě do šuplíku, neboť jako dílo nepohodlného a politicky nespolehlivého autora neměl Umlčený film naději na vydání. V deseti tematicky pojatých kapitolách najdete zajímavá dobová svědectví o mnohdy napínavém zrodu jednotlivých filmů i o celkové atmosféře těchto let.

Kniha dlouholeté kritičky San Francisco Chronicle Judy Stoneové obsahuje 200 rozhovorů s filmovými režiséry z celého světa. Čtivou formou kromě jiného zpovídá šest českých a slovenských tvůrců: Jiřího Menzela, Ivana Passera, Juraje Jakubiska, Jiřího Weisse, Jana Němce a samozřejmě Miloše Formana.

V autorově vyprávění se čtenář setká s řadou známých osobností československé kultury doma i za hranicemi včetně Miloše Formana. Děj se odvíjí v Německu, Čechách, Izraeli i v Americe.

V této dnes již klasické knize poodhaluje 75 předních světových režisérů tajemství svého umění od práce s herci, střih, hudbu až po vyprávění příběhu. Sherman svou knihu sestavil ze seminářů a přednášek sponzorovaných Americkým filmovým institutem (The American Film Institute), na nichž vystoupili takoví filmoví velikáni jako Federico Fellini, Alfred Hitchcock, John Cassavetes, King Vidor, John Huston, Arthur Penn, Steven Spielberg, Roman Polanski nebo Miloš Forman.